Co člověka inspiruje?

29. května 2010 v 8:04 | Eruvië |  News
Vím, že den ještě neskončil, nicméně si musím některé postřehy ze života zapsat ještě dnes. Chytila mě náhlá inspirace, takže jsem dodala další kousíček z mých různých fantazií a představ. Dnešek byl náročný a končí nadějemi. 
Totálně unavená jsem si sedla k počítači a popadlo mě to. Psala jsem, psala jsem a napsala přes tisíc slov. Měla jsem pocit, že již vše bylo řečeno, nicméně některé střípky, které se mezi psaním a kreslením udály stojí myslím za zmínku (minimálně pro pobavení). 
Na FB nebyl nikdo zajímavý, tak jsem si vzala skicák. Vybalila jsem své náčiní a začala si hrát (ano, jsem občas hravá bytost). Po několika totálně zkažených kresbách jsem si otevřela víno, připojila počítač do sítě, aby neumřel a já mohla dál poslouchat hudbu a být spojena s mými přáteli a zkusila to znovu. 
Prvním problémem byly kalhoty. Mám jedny džíny na doma. Mají už něco za sebou, ale jsou oblíbené. Co čert nechtěl, po dnešku je možná budu muset vyhodit. Při překračování kabelu se mi totiž totálně roztrhly. Není to milé, ale to je život... Další pecka přišla, když jsem si ořezávala tužku na kreslení ořezávám, ořezávám a najednou se zlomila tuha. Ještě několikrát jsem tento postup opakovala došla do poloviny, než tuha držela a mohla jsem kreslit, ale! Tužka má větší tvrdost, takže s ní mohu maximálně rýsovat. A aby toho nebylo málo, polila jsem si počítač. Víno se z něj opravdu špatně dostává....
Obrázek jsem dokreslila, povídečku dopsala a teď už jen čekám na návštěvu, která má již tři čtvrtě hodiny zpoždění. Vytáhla jsem si tedy některé starší povídky, které sem postupně přidám. 
Nyní jsem ladně přeskočila celý jeden den a rozhodla se dopsat článek, dokud "jsem v pohodě." Co se tedy událo? Ve čtvrtek jsme s kamarádem řádně oslavili znovushledání, takže druhý den jsem se cítila trochu nesvá. Nebo řekněme spíš pravdu: alkohol a dobrou náladu jsem měla do deseti, pak přišlo střízlivění. Nicméně to stále nebylo nic proti včerejšku. Normálně zvládám být venku do sedmi do rána a také jsem to chtěla udělat, ale přišel panák z jedné strany, z druhé strany a ani procházky venku mi nepomohly, takže v podstatě nevím, jak jsem dorazila domů. V normálním stavu to rozhodně nebylo. Teď jsem se probudila s sčítala škody, doslova se držím za hlavu a hrozím se, co všechno jsem provedla, ale o tom snad v jiném článku. Faktem zůstává, že svou teorii jsem si potvrdila: "Muži a pití mě inspirují."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama