Opět po roce

18. května 2011 v 13:43 | Eruvië |  News
Před rokem jsem poprvé maturovala na druhé straně barikády. Bylo mi špatně, byla jsem vyděšená, nesvá, nevyspalá (někteří slavili zlatou medaily až do hodně pozdního rána) a vůbec jsem si nebyla jistá, co všechno mě vlastně čeká. Upřímně musím říct, že jsem na tom psychicky byla hůř, než někteří maturanti. Mým největším přáním bylo, aby mluvili a já se nemusela na nic ptát. Přesně za týden mě to čeká znovu. Opět jsem vystresovaná, i když ne tolik, a přání je stejné: Prosím, ať mluví. Mám neskutečnou hrůzu z toho, že se jich budu muset začít ptát a oni nepochopí, co po nich chci, nebo nebudou vědět odpovědi....
Věřte mi, že i z pozice učitele je to těžké. Některé znám jen od vidění, jiné učím už třetí rok, někteří jsou fajn, jiní trošku nesympatičtí, ale pořád jsou to lidé na prahu života a člověk jim nechce udělat z tzv. zkoušek dospělosti peklo na zemi. Ovšem mluvím za sebe. Myšlenky se mi rozbíhají jinými směry a já mám obvykle problém je zachytit. Už před pár týdny jsem si vypracovala přesné znění otázek a vybrala k nim praktické části a dneska jsem dokonce vytiskla úvodní stránky. Jakobych se tu stresující záležitost snažila posunout...
Upřímně... Maturity se mi ani za mák nelíbí. Je to konec školy. Stresující a úmorný konec školy. Navíc koncepce současných maturit... Lituji všechny studenty, opravdu z celého srdce. Nikdo neví, jak to bude probíhat, nikdo si nedovede představit, jak to dopadne, hlavně že si vláda a parlament udělají další čárku za projekt bez hlavy a paty... Ne, nebudu dneska dštít oheň, nerada to dělám, protože mé věty pak nedávají smysl.
Proč mi tak vlastně maturity vadí? Protože člověk si při nich uvědomí, jak neúprosně čas letí a nedá se ničím zastavit. Nastoupíte na školu a než se pořádně rozkoukáte, už jsou tu maturity a přijdou po vás noví... Seznamování se, zvykání si, oblíbení - neoblíbení učitelé - žáci... a sotva si člověk zapamatuje jména, už je tu maturitní ples, poslední zvonění a maturita. Musím říct, že se mi pokaždé chce brečet a hodně, říkám si, že odchází bezvadní lidé a jen bůh ví, co nám sem zase přijde...
Takže věřte, maturita není těžká jen pro studenty, ale i pro učitele... A všem letošním maturantům, nejen těm, kteří si tenhle článek přečtou, přeji hodně štěstí a těm po maturitě: Buďme rádi, že to máme za sebou
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama