Sbohem a šáteček

31. července 2012 v 7:54 | Eruvië |  News
Tak jsem to letos opět prubla :-) Od čtvrtka do neděle probíhala ve Vesci u Liberce Benátská noc. Měla opravdu nabitý program, který za ty prachy stál. Ale lidí... Nemám ráda takové množství lidí a už vůbec nemám ráda, když se na mě ti lidé tlačí. Pozitivním zjištěním bylo, že se dokážu bavit i když jsem úplně sama, ale podmínkou je, že musím písně znát. Přítel jel fotit, takže jsem vždy minimálně první tři písničky vždycky zůstávala někde sama a snažila si udržet odstup od davu, občas se nezadařilo.
První den, ve čtvrtek, probíhal slovenský večer a lidí bylo za celý festival nejméně. Slovenské kapely vystupovaly jen na malých stageícch, kde byl pěkný plácek a dalo se tam pohodlně sedět na trávě. Co mě nejvíc bavilo? Tak určitě Krystína a její písničky, které znám z rádií (ať žije Stonka), potom Peter Nagy a jeho snad už notoricky známé písně (i po těch letech mu to zpívá dobře) a úplně nejlepší, z mého pohledu, byli ten den No name. Poslední dobou mám pocit, že je to už srdeční záležitost :-)
V pátek jsme vyrazili později, takže jsme pár kapel nestíhali. Vrcholem večera měl být koncert Bryana Adamse. Ale já se stejně nejvíc těšila na MIG21, které jsem vždycky někde propásla. Takže popořadě. Viděla jsem Rybičky 48, které mě nezaujaly. Support Lesbiens zahráli starší i novější písně a bylo to odpočinkové. Sluníčko svítilo, sedělo se na trávě, spálila jsem se, ale bylo to fajn. Arakain slavil už hodně let na scéně a hrálo jim to moc dobře. MIG21 byli skvělí a obdivovala jsem Macháčka, že dokázal v tom vedru tancovat i v jakémsi společenském oblečení (on to tak úplně oblek nebyl), ostatní na sobě měli něco obdobného, ale netancovali. Nicméně při odchodu bylo na bubeníkových světlemodrých kalhotách vidět, že byl opravdu doslova a do písmene spocený až na prdeli a koulích (pardon za ty silné výrazy, ale museli byste to vidět Smějící se). S dechovkou Emira Kusturici zpívali a tančili všichni, kteří poslouchali, protože jejich balkánské rytmy člověka opravdu nemohly nechat v klidu. No a pak to přišlo, největší úspěch večera měl Jarek Nohavica. Všichni stáli, tleskali, zpívali a před stageí bylo plno. Opravdu narváno, kam se pak hrabal Adams. No a dalšího interpreta jsem již několikrát zmiňovala. Velká hvězda, velká očekávání. Moje dojmy? Stálo to za ... velký kulový a s přehazovačkou navrch. Opět se ptám, proč na festivalech, kde vystupuje hodně kapel a je hodně lidí, někteří hrají a zpívají písně, které znají jenom jejich skalní fanoušci. Ti si to nejspíš užili se vším všudy, především slečna, kterou si Bryan vytáhl na podium, ale já ne. Znala jsem cca 2 - 3 písničky a to mě prostě nebaví. Nehledě na to, že partner okolo sebe šířil naprosto špatnou náladu, protože pod pódium pustili fotit jen osm vybraných fotografů a jen málokdo asi tušil proč, my rozhodně ne. Po Bryanovi vystoupili němečtí Gamma ray a perfektně to rozjeli a také si pochvalovali, jakého měli skvělého předskokana :-D
V sobotu jsme si přispali ještě víc než v pátek, protože to byl již třetí den a my byli dost unavení. Nadšená jsem byla z vystoupení Mňágy a Žďorpa (až teď, když píšu, mi došlo, jak strašný mají název Smějící se), stála jsem, pohupovala se a především zpívala! A dokonce ani průtrž mračen mi nezkazila náladu. Tak to mám prostě ráda. Zjistila jsem, že Vypsaná fixa hraje velmi dobře a že jejich koncerty asi nebudu zapuzovat. Anna K. zazpívala písně ze všech svých alb a já se tetelila radostí,protože ji ráda poslouchám. Těšila jsem se na Blue Effect, ale zklamali mě. Jasný, nemůžu chtít stejnou sestavu jako před 40 lety, ale písničky zahráli spíš neznámé, hráli i písničky Walk Choc Ice (kdo by to řekl, že Mrkající), ale prostě to nebylo ono. Vůbec to nebylo ono. Každopádě byla zima, pršelo, takže jsme nezůstali ani na Chinaski, propásli jsme Kabáty, Sunrise Avenue a nejvíc mě mrzelo asi Vítkovo kvarteto, ale bylo opravdu hnusně. Domů jsme přišli zmrzlí a promočení jako slepice.
Neděle, poslední den, hurá. A proč hurá? Protože na festival jsou 4 dny přespříliš, alespoň pro nás. Poslední den jsme uvažovali, jestli nepůjdeme jenom na poslední koncert, ale nakonec jsme se ukecali a dorazili jsme na Vildu Čoka. Nezaujal. Mnohem lepší byl Tomáš Klus a to jsem si užila i přes uštěpačné poznámky své drahé polovičky. Prostě to rozjel. Kdo byl ale ještě lepší, tak to byl Václav Neckář. Klobouk dolů, protože jeho výkon mě zahřál nejen u srdce (byla zima a já trubka šla jen v tričku a sukni). Před podledním a největším koncertem (pro mě) mě nažhavil ještě Kamil Střihavka. Ač výškou neoslní, tak vše vyrovná blond hřívou a především hlasem... Slintala jsem, zpívala si a byla spokojená. No a pak to přišlo. Dan Landa. Já se těšila, moc jsem se těšila a nezklamal mě. Nejsem skalní fanoušek, ale jeho písně mám ráda, něco mi dávají a ten člověk je pro mě nesmírně charismatický. Bylo na něm vidět (na obličeji), že není ještě úplně zdravý, ale přesto zazpíval známé písničky (snad každý musel slyšet některou z nich) a zpívali s ním všichni. Perfektní zakončení.
Takže největší radost jsem měla asi z neděle. Co se mi absolutně nelíbilo, tak to byla hygiena. Už v pátek večer byly toitoiky totálně zas... (špína je slabé slovo) a až v neděli jsem konečně objevila perfektně ukrytá umyvadla (a to někteří neobjevili ani do té neděle), ještěže existují věci jako antibakteriální gely. Další věc bylo předražené (ale totálně) pití. Měla jsem sebou méně peněz, než jsem plánovala, takže kupovat si vodu, která normálně stojí 13 Kč za 30, to byl fakt nářez a samozřejmě do areálu si člověk nesměl nosit ani pití ani jídlo. Ale to bych nebyla já, abych si tam něco nepropašovala.
To je asi tak celé shrnutí mých posledních několika dnů. A příští rok? Asi nepojedu, ale člověk nikdy neví :-) Fotky nepřidám, neboť jsem nefotila :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Robka Robka | Web | 31. července 2012 v 20:18 | Reagovat

Na Benátské bych si nevybrala. Snad jedině ty Blue Effect. Kabáti, Landa, Mňága, Klus - ti jsou na každém festivalu. Já zas na rozdíl od tebe mám radši ty neznámé věci a ráda objevuju. Ale každý máme to svoje jinde. Hlavní věc, že se ti to líbilo :-)
Jinak - jídlo bylo zakázané?? Na Colours byly zakázány akorát petky s pitím - jídlo jsme normálně nosit mohli. To se zas stánkaři napakovali.

2 Bev Bev | Web | 4. srpna 2012 v 7:10 | Reagovat

Slovo nabitý je víc než výstižné. To se snad ani nedá ve čtyřech dnech zvládnout [:tired:]. Ale soudím jako člověk co na podobné akci nikdy nebyl, takže možná jo... a vybrala bych si, Peter Nagy, Tomáš Klus, Dan Landa..
Určitě to byly zajímavé čtyři dny. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama