Každý jsme nějaký

2. října 2012 v 9:40 | Eruvië |  News
Četla jsem články tam, četla jsem články jinde a četla jsem články i onde... A musím se usmívat. Známe česká média, která jsou schopná a více než ochotná vytvořit štvavou kampaň proti komukoliv, když na tom trhnou publicitu a nějaký ten peníz. To je všeobecně jasné. Již několikrát jsem viděla štvavou kampaň i v komunitě blogerů, ale že se strhne kvůli jednomu článku, který je navíc označen, že je reklamní... To mi trošku vzalo vítr z plachet.
Za svůj poměrně (zatím) krátký život jsem takovýhle kampaní zažila až přespříliš a dost z nich bylo i proti mně samotné. Když to bylo na základní či střední škole, mohl si člověk říct, že jsou to dětinskosti, když to pak bylo v práci, předpokládala jsem, že je to závist a když se to stalo poměrně nedávno, mohla jsem si říct, že jsem někomu nesedla.
Jsem poměrně nenáročný, sice složitý, ale bezproblémový člověk, který se snaží mít zameteno především před svým prahem a neotírat se o jiné, obzvlášť, když netuším, co je k jistým krokům vede. V jedné nejmenované knize od nejmenovaného autora (nebudu uvádět) je napsáno motto ve smyslu, že bychom neměli nikoho odsuzovat, protože nevíme, co ho k daným činům mohlo vést. A já se podle toho snažím řídit. Byť jsou chvíle, kdy mě motivy nezajímají, neboť výsledek je špatný.
Ráno jsem v koupelně přemýšlela (koupelna a záchod jsou k přemýšlení nejlepší), co všechno bych do tohoto článku chtěla napsat. Za ty dvě hodiny, které od koupelny uběhly, jsem samozřejmě většinu věcí zapomněla, ale nemohu si odpustit reakci i tak. Každého z nás něco trápí. Někdy jsou to trápení malá, někdy velká, pro každého mají individuální váhu. Někoho trápí věci, které dělají jiní, mě třeba trápí, že mám na obličeji zarudlé pupínky, kterých se nemohu zbavit. Trápí mě, že mám krepaté suché vlasy, trápí mě, že ranní cvičení nenese očekávaný výsledek, trápí mě, že nejsem sexy femme fatale, trápí mě dokonce i to, že moje práce se zdá bez viditelných výsledků... Některým z lidí okolo mě třeba vadí, že mám auto a byt, že mám mladšího partnera, že se neustále usmívám, že mě mají někteří studenti v oblibě... Co se pak děje? Pomlouvají, útočí a nebaví se se mnou. To jsem schopná všechno překousnout, i když mě zlé věci také trápí, protože dokud to není životně nebezpečné, proč se tím stresovat. Mnohem horší jsou věci, které se dějí jinde a s nimiž já jako jedinec nic nenadělám. Například války, hladovění, bohatnutí bohatých, větší chudoba a nemajetnost těch, kdo nic nemají... Bylo by toho na hodiny a hodiny. Když se člověk podívá, co se děje kolem něj, najednou mu všechny jeho problémy připadají malicherné. Co je nevěra proti problémům matky, která nemá co dát dětem najíst? Co je jeden hloupý PR článek oproti problémům ve společnosti, kdy například stát záměrně ničí školství a skrytě podporuje úpadek vzdělanosti?
V naší společnosti mi přijde nejvtipnější to, jak se každý zajímá o to, co dělají druzí a kritizuje to. Nebudu se starat o souseda, pokud nezasahuje do mého soukromí nebo nedělá něco vyloženě špatného. Budu se starat v momentě, kdy uslyším, že někomu evidentně ubližuje (např. domácí násilí). Jsou totiž věci, které mi "zatemní mozek." Jako bezpráví, násilí na těch, kteří se nemohou sami bránit a lidská hloupost. No a pak se jednoduše vezu... Ale to jsem tu již v nějakém článku popisovala, myslím.
Jednoduše by si člověk občas měl říct "STOP"! A rozhlédnout se dál, než je jeho hroudička a zabývat se věcmi, které opravdu za pozornost stojí. Článek není napsaný úplně podle původního plánu a některé myšlenky se rozplizly, ale hlavní jsem snad sdělila: Pokud nikomu neškodím, není mu nic do toho, co já dělám.
A na co je toto reakce? Kdo hledá, najde, či si domyslí...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 valin1 valin1 | Web | 2. října 2012 v 10:20 | Reagovat

Tos napsala hezky, vím na jaké konto, a máš pravdu, a vlastně jsi správně definovala dekokracii, tak jak by měla fungovat. :-)  :-)

2 Eruvië Eruvië | Web | 2. října 2012 v 10:33 | Reagovat

[1]: Děkuju. Já se bála, že je to těžce nepochopitelný žblebt :-D

3 Robka Robka | E-mail | Web | 2. října 2012 v 20:37 | Reagovat

Myslím, že někteří lidé dělají z komára velblouda. A ze sebe samozvané strážce morálky. Kdyby stejné úsilí, jako věnovali "honu" proti PR článkům, napřeli směrem k něčemu užitečnějšímu, udělali by líp. Ale u nás mají lidi ve zvyku rýt do druhých a nedívat se přitom na sebe.

4 Vendy Vendy | E-mail | Web | 3. října 2012 v 0:03 | Reagovat

Mám obdobné rčení - žít a nechat žít.
Někdy to asi nejde, ale naštěstí je takových situací málo.
Dobře jsi to označila - je to skutečně mrhání časem a energií. Mně samotnou docela mrzí, že jsem podlehla a přidala se s komentáři, ale na druhou stranu jsem se ozvala, aby si ta paní nemyslela, že má jako jediná patent na rozum. Sice to nepomohlo, ale aspoň jsem se pokusila.
Příště se na to vykašlu a budu se snažit dělat svět příjemnější.
Aspoń ten blogový... 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama