Únor 2013

Zavřete oči, odcházím...

24. února 2013 v 20:12 | Eruvië |  News
Takže jsem si dnes přečetla část nových všeobecných podmínek. Po přečtení bodu 3.10 jsem se rozhodla odejít, takže vše přesunu na novou adresu ilahi-eruvie.blogspot.com.

Bod, který se mi nelíbil:
Uživatel umístěním Příspěvku na Internetové stránky nebo jiným příslušným využitím Služeb poskytovaných Provozovatelem dle ZOSIS poskytuje Provozovateli či osobám pověřeným Provozovatelem nevýhradní, časově ani místně neomezenou licenci, k neomezenému počtu užití příslušného Příspěvku všemi způsoby dosud známými, včetně práva užít příspěvek pro jakékoli účely dle volby Provozovatele, včetně reklamních, k zařazení Příspěvku do audiovizuálního díla, práva užít Příspěvek v souvislosti s produkty a službami Provozovatele nebo společností z koncernu, jehož je Provozovatel součástí, a to i v hmotné podobě, práva k jeho libovolnému zpracování, včetně práva odstranit hudební složku Příspěvku, včetně textu jinou hudební složkou s textem dle volby Provozovatele, včetně práva podlicence.

Celé podmínky zde.

Jak jsem opět našla blogozájem aneb Polibte mi třeba kapsičku

21. února 2013 v 14:50 | Eruvië |  News
Od pondělka do středy jsem vytvářela hodnocení tématu týdne (zde) a konečně po téměř čtvrt roce v sobě opět našla zájem o svůj blog. Proč s tím vlastně přestávám a pak zase začínám? Protože jsou dny, týdny, měsíce, kdy nemám motivaci, nevidím výzvu... Navíc když jsem naposledy v prosinci koukala na blog.cz, vyloženě mě na..., nakvasilo, že nemohu vidět, kdo z mých oblíbených blogerů přidal článek. Proto jsem ani nechodila na jejich blogy a nesledovala absolutně vůbec dění. ALE! Dnes jsem zavítala po dlouhé době na Akční blog a četla několik článků, konkrétně článek Protest!!!. Který mě hodně pobavil. Nechci samozřejmě nijak snižovat snahy blogerů nebo říkat, že jsou zbytečné, nicméně vím, jak jedná pan Rulc a vím, že se ho nějaký protest absolutně nedotkne. Protože jsem v tomto článku našla odkaz na jiný článek, nesledovala jsem dál dění, ani diskusi. Odkaz máte, můžete pokračovat, kde jsem skončila.
Každopádně mě odkaz na článek Kam za oblíbenými? od Arvari přivedl k výzvě, která oživila můj zájem. Navštívila jsem stránku a výzva byla na světě. Proto dnes přidávám už třetí článek, prolezla jsem a okomentovala všechny zajímavé články minulého týdne od oblíbených bogerů a jsem plná očekávání.
Takže jsem provedla toto:
  • Zaregistrovala jsem se na stránce Bloglovin'.
  • Nacvakala adresy oblíbených blogerů.
  • Nastavila sledování (Follow) jak článků, tak komentářů.
  • Propojila jsem si svůj blog s Facebookem (samozřejmě pomocí apikace Bloglovin'.
  • Přidala si na svůj blog pár ikonek a počítadel (bohužel mám jen jediného followera - mě samotnou).
  • A protože používám Google Chrome, přidala jsem si do prohlížeče rozšíření a nyní mám ikonku, která mě upozorňuje na počet novinek.
No není to nádhera? Vřele doporučuji :-) A teď budu vědět, kdo kdy co dělá, kdo komu komentuje a všechno na jednom místě hezky pod sebou, aniž bych musela proklikávat :-) Jo a nemusím zahlcovat svou e-mailovou schránku :-)

Takový malý poznatek na závěr... Vypozorovala jsem, že čím víc se lidé vztekají, tím méně se jim chce jít jinam (práce, stránka, město...), a proto se snaží o změnu či nápravu. Je to zvláštní, ale řekla bych, že i jasný signál pro správce, že mají nad svými ovečkami moc, protože ať udělají, co udělají, ti remcalové si stejně zvyknou, protože nechtějí jít jinam... :-) Takže z tohoto důvodu mi každý může políbit, co chce, a já se zařídím podle svého. Jinam se mi nechce, protože jsem lína objevovat nová nastavení dalších blogo-stránek (zní to velmi hloupě od učitelky informatiky, ale je to fakt).

Změna je život

21. února 2013 v 11:11 | Eruvië |  Dinners
Nový rok 2013 začal ve znamení velikých změn. Partner nastoupil do práce do krajského města (denně 2 hodiny vlakem :-() a já se rozhodla, že si nebudu připouštět všechno tak k tělu a že budu pravidelně přispívat na svůj blog.
Vzhledem k tomu, že jsem vždy slýchávala, že člověk musí mít alespoň jedno teplé jídlo denně, jsem se rozhodla, že budu každý den vařit večeři, aby přítel nebyl jen o houskách, chlebech, bagetách... A jde mi to. Je 21. února (článek byl v rozepsaných více jak měsíc) a každý den jsem doposud vařila večeři. Některé se skvěle povedly, jiné o něco méně. Recepty čerpám z časopisů hypermarketu Albert a ingredience vycházejí pro dvě - tři osoby kolem 800 týdně. Což bych řekla, že je v dnešní době celkem slušné. A protože k tomu dokupuji pouze pečivo, máslo a salámy, tak se měsíčně dostávám k celkem obstojným částkám. Záleží samozřejmě na příjmech. Třeba mojí mamce to připadá až přespříliš.
Ale to jsem se dostala trošku jinam. Chtěla bych se s vámi podělit o recepty a poznatky k nim. Takže budu přát do budoucna hezké počtení a pochutnání.

Poprvé 2013

21. února 2013 v 10:57 | Eruvië |  News
Svůj poslední článek jsem napsala v listopadu minulého roku. Proč? Protože realita na mě dopadá tak tvrdě, že nejsem schopna se s ní vyrovnávat. Proto neustále čtu fantasy knihy a sleduji seriály, jejichž zápletky by se normálně nemohly odehrát. Asi dva články jsem napsala, ale skončily mezi rozepsanými, protože jsem je nedokázala dokončit. Tak hluboko jsem psychicky klesla.
A co že je tak špatného? Práce, práce, práce :-( Několikrát jsem dokonce i "složila" (pokud se tak dá nazvat několikahodinové slzavé údolí a neschopnost donutit se k jakékoliv činnosti). Ano, nové vedení vymýšlí neustále nové a nové piškuntálie a kormidluje loď zvanou gymnázium přímo do propasti, odkud není návratu. A víte co? Fakt mi to vadí a ještě víc mi vadí, že, já jako velmi malá osoba, s tím nejsem schopna nic udělat. Můžu si stěžovat, můžu nadávat a to je tak asi všechno, co můžu. Vedení se mi vysmívá, žáci jsou znepokojeni a naštváni, ale žádný větší odpor se nezvedá, protože jsou zde lidé k vedení loajální, kteří vše hned retušují.
A co mi zbývá? Posílat životopisy a snažit se najít jinou práci. Ač mám skvělé žáky, skvělé kolegy, snažím se a myslím, že se mi daří učit dobře, tak mi je to všechno k... Takový je prostě stav u nás. Nezáleží na zásluhách, ani snaze, ale na tom, jak si namažete hlavičku indulonou a provozujete rektální alpinismus. Omlouvám se, ale moje páteř je příliš tvrdá, tak na to asi budu neustále doplácet.
A teď něco pozitivnějšího. V rámci rozvoje svých dovedností a toho, že ve své podstatě jsem dobrý člověk, jsem zavedla rubriku Dinners - hlavní jídla dne. U nás jsou to od ledna večeře. Rubriku mám připravenou a přestože je téměř konec února, ani jeden článek a přes 40 večeří za mnou :-D Ano, řídíce se heslem "Láska prochází žaludkem," jsem se rozhodla svého partnera každý večer svádět dobrou večeří a zatím se daří. I když už druhý týden ležím doma s příušnicemi. Mám teď tak trochu čas, tak doplním recepty. Třeba vám někdy přijdou vhod.
Takže s optimistickou myslí vpřed :-)